Přednášející a příspěvky

6. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE PRACOVNÍKŮ V RANÉ PÉČI V ČR:

SIEGFRIED HOLZSCHUSTER A KARIN KRÄFTNER „Úvod do systému ICF-CY a jeho využití v rané péči“

Siegfried Holzschuster

Generální ředitel „Sozial- und Heilpädagogische Förderungsinstitut Steiermark“ (SHFI) nevládní organizace ve Štýrsku v jižním Rakousku. Má akademický titul z řízení podniku a sociálních věcí. Člen představenstva společnosti Eurlyaid a mnoha probíhajících projektů (AGORA, VET pro EI). SHFI byla založena v roce 1986. Institut poskytuje vzdělávání, výzkum a implementaci nových konceptů v oblasti rané péče. SHFI je nedílnou součástí činností evropské skupiny Eurlyaid. 

Hlavní cíle:
a) propagovat myšlenku evropského vzdělávacího programu pro odborníky v oblasti rané péče
b) iniciovat mezinárodní vzdělávací impulsy v této oblasti
c) poskytovat výzkum
d) rozvíjet koncepty a školicí kurzy v různých oblastech speciálního vzdělávání

Karin Kräftner

Generální ředitelka „Förderinstitut VINCO“. Jedná se o nevládní organizaci v Kapfenbergu (Štýrsko) v jižním Rakousku. Mám diplom v oblasti vzdělávání v rané péči a v řízení podniku. Förderinstitut Vinco byl založen v roce 1998 jako organizace cílená na ranou péči. Péče zahrnuje také pomoc rodinám, jakož i pomoc školám a školkám. Ve spolupráci s obcí Kapfenberg provozuje mateřskou školu se zaměřením na speciálními potřeby s integrační doplňkovou péči o městské mateřské školy v Kapfenbergu. Důležitým posláním je umožnit sebeurčený život a tím i úspěšné začlenění a účast na společenském životě osob se zdravotním postižením a jejich rodin ve společnosti.

Anotace:

Přednáška zahrnuje úvod do geneze ICF, stručný popis klasifikačního systému a praxi rané péče na Förderinstitut Vinco. Součástí bude využití sofistikované excelové tabulky pro plánování a dokumentaci na základě první zprávy a výroční zprávy.

Institut VINCO

Tým kvalifikovaných odborníků s pedagogickým zaměřením, kteří pracují v interdisciplinární síti s dalšími odborníky a úřady.

ENA HEIMDAHL „Marte Meo, hodnocení pomocí video záznamů jako metoda propojování rodin a pečovatelů s odborníky“

Ena Heimdahl

Speciální pedagožka italského původu žijící v Norsku. Působila mnoho let v Dětském habilitačním centru (Østfold County) a ve spolupráci s NICU (Novorozenecká a kojenecká jednotka) pracuje nyní jako vedoucí poradce na oddělení vážných poruch učení v Norské národní agentuře pod Norským ředitelstvím pro vzdělávání a odbornou přípravu. Její hlavní oblast zájmu jsou děti s vážnými poruchami učení na presymbolické úrovni komunikace a příjmu potravy. Kromě jiného je certifikovanou marte meo terapeutkou a dětskou masážní instruktorkou. Jako autorka mnoha článků vystupuje na různých národních a mezinárodních konferencích.

Marte Meo

Metoda vzdělávacího poradenství, ve které byly normální situace mezi dítětem a vychovatelem zaznamenány pomocí videa, s cílem pomoci získat optimismus a sílu řešit samotné otázky vzdělávání.

MGR. JAKUB MAJETNÝ A BC. PETRA HÁLKOVÁ, DIS. „Setkání okolo dítěte“

Mgr. Jakub Majetný

Pracuje jako klinický psycholog a psychoterapeut v ambulanci Psychologie Těšín. Šíří a podporuje spolupráci pomáhajících pracovníků formou multidisciplinárních týmů. Vystudoval obor Psychologie na univerzitě Palackého v Olomouci. Atestace získal z klinické psychologie a Systematické psychoterapie. Aktuálně je zařazen do oboru Dětská klinická psychologie. Je předsedou spolku Naše rovnováha, který své služby nabízí jednotlivým pracovníkům i týmům sociálních pracovníků, zdravotníků (praktických lékařů, pediatrů, psychiatrů, neurologů, klinických psychologů, fyzioterapeutů a všech dalších lékařských i nelékařských profesí) a pedagogů. Spolek organizuje a propaguje multidisciplinární týmy, vzdělávací programy a přípravu konference ,,Mezinámi“.

Bc. Petra Hálková, DiS.

Patnáct let provází rodiče dětí se zrakovým a kombinovaným postižením jako metodik a poradce rané péče ve Společnosti pro ranou péči. Současně je členkou spolku Naše rovnováha podporující přístup Setkání okolo dítěte a spolupracuje s Mgr. Jakubem Majetným. www.ranapece.cz/olomouc1/2019/04/04/rekneme-si-o-sve-setkani-okolo-ditete/

Anotace:

Dvě zacílení jako základní výstupy transoborové spolupráce: 1. zaměření na profit dítěte s obtížemi a přirozený systém, ve kterém jeho se odehrává jeho běžný život – rodinu, 2. zaměření na efektivitu a odborný růst v týmové práci u jednotlivých specialistů/služeb vstupujících do příběhu rodiny, v níž vyrůstá dítě s obtížemi. Horizontalita jako podmínka a základní princip mezioborové spolupráce, díky níž je integrace intervencí napříč službami a resorty završena v praxi uchopitelnými posuny ve zmíněných kategoriích. Dokreslení zkušenosti s multidisciplinárními Setkáními okolo dítěte v praxi – kazuistický vhled „za oponu“.

Jak se rodí reálné setkání okolo dítěte – první sezení? Jak vzniká jeho rámec? Jak a kým jsou oslovováni a vybírání jeho budoucí účastníci – a kdo se jimi nakonec stane? Jak ve skutečnosti probíhá a jaké jsou role přítomných? A také – co dál? To všechno a především prostor pro dotazy bude předmětem praktického dokreslení tématu Setkání okolo dítěte a doplníme tak teoretický přednáškový blok.

Ekonomické a organizační zázemí sekání okolo dítěte. Uchopení realizace setkání okolo dítěte v kontextu praktických podmínek – individualizace s ohledem na region, čas, složení týmu, finanční možnosti. Časová osa příběhu konkrétního setkání v jeho přípravě, realizaci, individualitě opakování a ukončení spolupráce. Setkání okolo dítěte viditelné a neviditelné.

MUDR. MAHULENA EXNEROVÁ, PHDR. JITKA BARLOVÁ, PH.D. A MGR. JOLANA KOPEJSKOVÁ „Spolupráce rané a zdravotní péče v praxi“

MUDr. Mahulena Exnerová

PhDr. Jitka Barlová, Ph.D.

Po studiu speciální pedagogiky na Karlově Univerzitě se krátce věnovala integraci dětí se speciálními potřebami na základní škole. Následně působila v zahraničí v oblasti podpory rodin dětí s postižením jako poradce rané péče. Několik let řídila Institut speciální pedagogiky a rané péče v rakouském Grazu (Sozial und Heilpädagogisches Förderungs Institut Steiermark). Odborně vedla univerzitní vzdělávání poradců rané péče ve spolupráci s Medizinische Univerzität Graz, fakultní středisko rané péče a středisko odlehčovacích služeb. Profesně se věnuje především dětem se závažným postižením, dětem předčasně narozeným a práci s jejich rodinami. V současnosti působí jako vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči a je členkou rady Evropské asociace rané péče EURLYAID.

Mgr. Jolana Kopejsková

Od roku 2014 pracuje v rané péči při Kolpingově rodině Smečno. Původní profesí dětská zdravotní sestra, vystudovala magisterský obor speciální pedagogika. Nový směr v profesním vývoji získala díky osobní zkušenosti s diagnózou spinální muskulární atrofie. Intenzivně se věnuje komplexní péči o rodiny pečující o dítě se vzácným nervosvalovým onemocněním s důrazem na multioborovou spolupráci. Hlavní motivací pro tuto práci je zkvalitňování života dětí a jejich rodin.

Anotace:

Tématem příspěvku je Spolupráce rané péče a zdravotnictví. Příspěvek přinese informace o best practice zkušeností mezioborové spolupráce a zaměří se především na přínos pro koncového uživatele, tedy rodinu dítěte s postižením. Zazní zkušenosti s dlouhodobým poskytování rané péče ve zdravotnickým zařízení, při hospitalizování dítěte na oddělení OCHRIP, nebo Oddělení dlouhodobé a intenzivní ošetřovatelské péče pro děti (DIOP). Dále budou sdíleny zkušenosti s multidisciplinárním sdělováním závažné diagnosy za přítomnosti poradce rané péče a nastavením rané péče jako ihned navazují služby po sdělení diagnosy.

BC. IVETA VARMUSOVÁ „MBS Feldenkraisova metoda“

Bc. Iveta Varmusová

Maminka dítěte s postižením a pohybový praktik. Chtěla pomoci svému synovi, který měl velmi těžký start do života. Začala studovat dětský (lidský) organismus ze všech možných stran a oborů. To jí přivedlo až k výcviku Mind Body Studies – odkaz Moshé Feldenkraise. Prošla  čtyř letým základním výcvikem, tří letým pokročilým studiem a ročním výcvikem zaměřeným na práci s dětmi s postižením, a stala se specialistkou na učení pohybem. Šestým rokem pracuje s dětmi s postižením. Učí děti, jejich rodiče a učitele vědomému pohybu, který pomáhá rozvíjet mozek ve všech systémech a propojuje tělo a mysl. Děti dochází k poznání vlastní identity. Působí v Třinci a vede semináře na několika místech republiky.

Anotace:

Pohyb jako nástroj k rozvíjení mozku ve všech oblastech, nejen motorické, ale i senzorické, rozumové a emoční. Jak může Mind Body Studies odkaz Moshé Feldenkraise pomoci nejen dětem s postižením, ale i jejich rodičům, učitelům a asistentům. V příspěvku bude vysvětleno, co vše je pohyb, co je vědomý pohyb a pohybové učení a také bude následovat praktická ukázka pohybového učení vědomým pohybem.

MGR. LADISLAV BALOUN, PH.D., CENTRUM APA „Společně v pohybu: jak zapojit děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do pohybových aktivit?“

Mgr. Ladislav Baloun, Ph.D.

Vystudoval tělesnou výchovu (TV) a geografii na Západočeské univerzitě v Plzni, poté přesídlil do Olomouce na Fakultu tělesné kultury Univerzity Palackého (FTK UP), aby dokončil doktorát v oblasti Kinantropologie se zaměřením na aplikované pohybové aktivity (APA). V současnosti pracuje na FTK UP jako konzultant APA a věnuje se především podpoře učitelů na mateřských, základních a středních školách v Plzeňském a Karlovarském kraji při začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do pohybových aktivit.

Anotace:

V úvodu dojde ke krátkému představení projektu „Podpora vzdělávání žáků a studentů prostřednictvím rovného přístupu v oblasti pohybové gramotnosti“, v rámci kterého vznikla ve všech krajích České republiky nová pracovní pozice konzultanta APA. Cílem konzultanta APA je mimo jiné metodická podpora při začleňování dětí a žáků se SVP do společných pohybových aktivit, tvorba individuálních vzdělávacích plánů do TV, zapůjčení sportovně kompenzačních pomůcek.

Hlavní praktická část bude zaměřena na cyklistiku pro všechny. Účastníci si vyzkouší tradiční i netradiční možnosti cyklistiky pro žáky se SVP (např. jízda hanbiku, tandemu, tříkolce, quadrixu – speciální čtyřkolka pro sjezdy v terénu). Dále bude na programu psychomotorika a využití jejich prvků při realizaci pohybových aktivit. Představíme si kolektivní pohybové hry pro osoby se zrakovým postižením goalball a kreistorball a cílové sporty (boccia a indoor curling) pro osoby s těžkým tělesným postižením. Ukážeme si hru kinball a využití kinballového míče pro realizaci jednoduchých pohybových her.

LIBOR VILÍM „Vedení lidí v modelu VAK“

Libor Vilím

Čerpá z pěti certifikovaných koučovacích výcviků: GROW, TASC, Inner Game, Coaching Constellations a Ego and Soul Coaching. Zaměřuje se na trénování, koučování a prožitky s vědomou pozorností. Díky tomu lidé „snadno“ objevují změny zevnitř ven a svobodně se rozhodují dle své pravdy. Od roku 1996 profesionálně trénuje a rozvíjí triviální koučovací model VAK: Výsledky = Aktivity x Kompetence. Model VAK si přebírají malé i velké firmy jako nástroj efektivní komunikace vedoucích. Libor nejčastější pracuje v ziskovém sektoru. Aktuálně také tréninkově podporuje zdravotníky dětské onkologie nemocnice Kramáre. https://www.treninkvilim.com/

Anotace:

Děláme-li nový projekt, stanovujeme nové úlohy a delegujeme nové odpovědnosti, tak to lidé občas odmítají, nemají s tím zkušenost, nemají motivaci, nesouhlasí s řešením, nechtějí věnovat (svůj volný) čas, neumí to udělat a podobně. A to nás staví před otázku: Jak dokážu propojovat spolupracovníky s novými projekty a úlohami? Komunikační model VAK nám ukáže jednu z možných cest. Na workshopu určeném pro vedoucí pracovníky se budeme prakticky a zážitkové učit, jak model používat pro dobrou spolupráci.

JAKUB ŠESTÁK „Domácí umělá plicní ventilace jednoduše a srozumitelně“

Jakub Šesták

Od ruku 2007 pracoval jako sestra v intenzivní péči na odd. ARO. V roce 2011 složil atestační zkoušku z přednemocniční péče, umělé plicní ventilace a eliminačních metod. Na zkušenosti z odd. ARO navázal, když se v roce 2013 stal koordinátorem projektu DUPV pod MZČZ a následně v téže roce i odborným garantem Speciální domácí péče. Na přelomu roku 2015 založil a do roku 2018 jako šéfredaktor řídil časopis pro pacienty v domácí péči JSI DOMA. Aktivně se účastní přednášek a také se jako vyučující podílí na vzdělávání sester v NCONZO v oboru domácí péče.

Anotace:

Domácí ventilace jednoduše a srozumitelně. Co je domácí ventilace ? Dýchání pomoci nemocničního přístroje v domácím prostředí ? „ To jste se zbláznil“  toto často slýchávám od rodin, když poprvé uslyší, že by mohli svého milovaného dostat k péči domů. Dnes je to vše jinak. Ventilační přístroj je malou přenosnou „krabičkou“ , které umožňuje jeho držiteli žít plnohodnotným životem v domácím prostředí. Pacient na DUPV může dnes cestovat, jezdit do školy, na tábory a v podstatě dělat vše, co jeho zdravotní stav dovolí. Proto není důvod mít strach a pokud to jen trošku jde, vše se začít pomalu učit.

DANIELA ŠIBALOVÁ, DIS. „Fyzioterapeut jako terénní pracovník“

Daniela Šibalová, DiS.

MGR. BARBARA HUCKOVÁ, PH.D., MBA. „Praxe síly příběhů“

Mgr. Barbara Hucková, Ph.D.

Vystudovala FAMU, obor fotografie, do současnosti pracuje na fotografických projektech. Od roku 2007 je výkonnou ředitelkou Nadace Leontinka, která podporuje zrakově postižené. Od roku 2008 vyučuje na VŠE v Praze, Fakultě podnikohospodářské, obor Arts Management.

Anotace:

Nadace Leontinka podporuje střediska rané péče od roku 2006 v rámci projektu Svítání. Workshop představí téma fundraisingu na základě osobních zkušeností z 12leté praxe. Služba rané péče je sociální prací, která je poskytována klientům bezplatně, ale na zabezpečení této profesionální práce je nutné najít prostředky. Získávání finanční i nefinanční pomoci závisí jak na hluboké znalosti skutečných příběhů, tak na dávání zpětné vazby podporovatelům.  Vždy je nutné eticky, vyváženě a s velkou pokorou řešit oslovení klientů, aby dali souhlas se zveřejněním svého osobního příběhu. Pro ně samotné je jejich osobní příběh mnohdy velmi intimní, nebo jim naopak pomáhá jej zveřejnit a sdílet se širokou základnou blízkých i neznámých lidí.  Doba je dnes více nakloněna prezentaci jakékoli problematiky právě přes uvěřitelné, reálné životní příběhy a situace. Stejně tak podporovatelé mají potřebu vidět a poznávat ty, kterým pomohli či pomáhají – a naším úkolem je přesvědčit je, aby pomáhali i nadále. Cílem je vysvětlit na reálných příkladech, jak moc jsou příběhy a fotografie v rámci fundraisingu důležité.

SAGITTA, JAN VORÁČ „Multifunkční zařízení OrCam určené pro slabozraké a nevidomé“

Jan Voráč

Zaměstnán jako konzultant kombinované optiky u firmy Sagitta s.r.o. Věnuje se prodeji a technické podpoře pomůcek pro slabozraké a nevidomé klienty. V oboru optických i elektronických pomůcek pracuje 11 let. Za své svůj úspěch považuje stovky spokojených klientů se zrakovým hendikepem.

Anotace:

Přednáška o multifunkčním zařízení Orcam určeném pro slabozraké a nevidomé. Seznámení s funkcemi přístroje a možnostmi jeho ovládání. Vyzkoušení přístroje a možností jeho využití.

SPEKTRA, ING. TOMÁŠ HRDINKA „Využití očního snímače Tobii ke komunikaci a diagnostice porozumění“

Ing. Tomáš Hrdinka

Předseda výrobního družstva Spektra. Do jeho náplně práce spadá diagnostika klientů, odborná pomoc při výběru vhodné pomůcky, školení lektorů a přednášky na konferencích (AAK, oční navigace, elektronické zvětšovací pomůcky apod.), které se věnuje již více než 7 let.  Absolvoval České vysoké učení technické v Praze, obor softwarové inženýrství.

Anotace:

Příspěvek shrnuje využití očního snímače Tobii PCEye se zaměřením na děti, které mají obvykle těžký tělesný hendikep (úrazy, DMO, Rett, SMA). Speciální program umožňuje diagnostiku porozumění tak, že na obrazovce zvýrazní místo, do kterého se dítě dívá. Program dále také umožňuje komunikaci, která se realizuje pohledem (s využitím obrázků, symbolů, písmen či slov). Příspěvek popisuje způsoby nácviku práce se zařízením a jeho kombinaci s dalšími způsoby ovládání v závislosti na možnostech pohybu dítěte (např. spínače).

ENA HEIMDAHL „Příjem potravy u dětí s kombinovaným postižením„

Ena Heimdahl

Hlavní poradce Oddělení pro poruchy učení, Statped Southwest, Oslo, Norsko.

Anotace:

Hodnocení na základě videozáznamů umožňuje rodičům aktivně se zapojit a cítit se sebejistěji jako rodiče svého dítěte. Jde o propojení rodičů a odborníků tak, aby pochopili, jak mohou použít nahrávky k rozvoji a hlubšímu porozumnění chování svého dítěte. Svým vlastním tempem a svým vlastním jazykem. Následovat bude analýza videa nahraného rodičem při interakci s dítětem během příjmu potravy.

MGR. MICHAELA BULÍŘOVÁ „Senzorická integrace a její přínos v rané péči“

Mgr. Michaela Bulířová

Vystudovala speciální pedagogiku a český jazyk pro druhý stupeň na Univerzitě Palackého v Olomouci.  V roce 2007 nastoupila jako poradkyně rané péče do Centra LIRA, z.ú. (dříve Středisko pro ranou péči Liberec, o.p.s.), kde působí dosud. V roce 2017 absolvovala kurz Senzorické integrace pod záštitou ČADBT, který opravňuje k diagnostice poruch senzorické integrace a k vedení terapie. Je členkou Asociace senzorické integrace.

Anotace:

Cílem workshopu je přiblížit účastníkům význam a přínos terapie senzorické integrace nabízené v centru rané péče. Vysvětlíme si tři báze senzorické integrace a následně to, jak se porucha v daných oblastech projevuje ve vnímání a chování dítěte. Díky fotografiím pořízeným v rámci programu bude umožněn vhled do průběhu terapie. Součástí workshopu bude ukázka pomůcek a jejich využití ve vztahu k pojmenovaným potížím.

BC. HANA WOHLGEMUTHOVÁ „Speciálně-pedagogická diagnostika u dětí s komorbidním postižením“

Bc. Hana Wohlgemuthová

Poradkyně rané péče a logopedka působí v Občanském sdružení Logo a zároveň dokončuje navazující magisterské studium oboru Speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovi univerzity v Brně. Jejím zaměřením je Logopedie a Surdopedie, v rámci celého studia se zajímá především o osoby s kombinovaným postižením zahrnujícím narušení komunikační schopnosti a péči jim a jejich rodinám poskytovanou. Tento zájem vznikl na základě celoživotního blízkého kontaktu s českobudějovickou Arpidou, centrem pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením. Své bakalářské studium zakončila prací zaměřenou na ucelenou rehabilitaci u dětí s mozkovou obrnou z pohledu logopeda, v práci diplomové rozpracovává pohled do problematiku rané pedagogicko-psychologické diagnostiky u dětí s kombinovaným postižením zahrnujícím narušení komunikační schopnosti. V rámci této práce komunikuje s příslušnými orgány a na základě výsledků výzkumu dochází v jejich spolupráci k přípravě podkladů pro realizaci kroků, jež by měly zlepšit aktuální situaci v dané oblasti služeb.

Anotace:

V praxi poradců rané péče se často setkáváme se situací, kdy se u dětí s komorbidním postižením komplikuje zařazení pod konkrétně zaměřené speciálně-pedagogické centrum a následně se tak odkládá doba nástupu do zařízení předškolního vzdělávání. V rámci našeho workshopu si danou problematiku přiblížíme. Představíme si různé modely situací, ve kterých může k podobným komplikacím dojít, určíme možné důvody vzniku těchto komplikací a následně se pokusíme o nalezení nejvhodnějších postupů k jejich předcházení a řešení z pozice poradce rané péče.

MGR. ZUZANA TRČKOVÁ „Spánkové poradenství v rané péči“

Mgr. Zuzana Trčková

Vystudovala speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a nyní pracuje jako poradkyně rané péče ve Středisku rané péče EDUCO ve Zlíně. V březnu 2019 měla možnost účastnit se školení organizace Sleep Scotland v Edinburghu a přinést tak do pestré mozaiky praxe rané péče metodiku spánkového poradenství.

Anotace:

Během workshopu účastníci nahlédnou do základů problematiky spánku. Co je to spánek – jeho důležitost pro jednotlivce i celou rodinu. Fyziologie spánku. Typy spánkových problémů a jejich souvislost se zdravotním postižením dítěte.  Spánkové poradenství vycházející z metodiky Sleep Scotland (Edinburgh) – principy, tvorba a průběh programu. Dobrá praxe v rané péči.

MGR. MARTINA PAPOUŠKOVÁ, BC. LENKA KOUBKOVÁ „Péče o provázejícího pracovníka“

Mgr. Martina Papoušková

Poradce rané péče a metodik kvality SPRP. Vystudovala bakalářský studijní program fyzioterapie na 3. lékařské fakultě Karlovy Univerzity, dále magisterský obor Rehabilitační péče pro děti, dospělé a staré osoby na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské Univerzity. Od roku 2001 pracuje ve Středisku rané péče SPRP České Budějovice jako poradce rané péče, v týmu má specializaci podporu vývoje pohybu. Má šestiletou zkušenost s vedením pracoviště rané péče, po rodičovské dovolené od roku 2012 se věnuje metodické práci s týmem a klienty, od roku 2017 působí jako metodik kvality v rámci celé Společnosti pro ranou péči.

Bc. Lenka Koubková

Poradce rané péče a metodik pro individuální plánování SPRP. Vystudovala bakalářský studijní program Sociální politika a sociální práce na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 2006 pracovala ve Středisku rané péče SPRP Olomouc pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením jako poradce rané péče. Od roku 2011 začala pracovat jako poradkyně rané péče ve středisku pro děti s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením se specializací na podporu rodiny v náročných situacích. Ve společnosti nadále působí jako metodik kvality a od r. 2017 je metodikem Společnosti pro ranou péči pro individuální plánování.

Anotace:

Cílem workshopu je přiblížit účastníkům význam a přínos terapie senzorické integrace nabízené v centru rané péče. Vysvětlíme si tři báze senzorické integrace a následně to, jak se porucha v daných oblastech projevuje ve vnímání a chování dítěte. Díky fotografiím pořízeným v rámci programu bude umožněn vhled do průběhu terapie. Součástí workshopu bude ukázka pomůcek a jejich využití ve vztahu k pojmenovaným potížím.

COFFEE BREAKY

Mgr. Jakub Majetný „Spolupráce klinického psychologa a poradce rané péče“

Klinický psycholog a psychoterapeut v ambulanci Psychologie Těšín.

Anotace:

Jakou máme vzájemně  představu o našich oborech? Kde jsou možnosti a meze jednotlivých profesí? Jak nás vnímají děti a rodiče? Jakou optikou je vnímáme my? Jaké způsoby spolupráce se nám nabízejí? Co do sebe navzájem potřebujeme pro sebe a pro naše klienty?

Bc. Petra Hálková, DiS. „Rodičovské kompetence“

Metodik a poradce rané péče ve Společnosti pro ranou péči, pobočka Olomouc.

Anotace:

Rodičovské kompetence ve vztahu k péči, vedení a výchově dítěte se specifickými potřebami, výklad pojmu:

• intuitivní x vědomá dovednost,
• subjektivně vnímaná rodičem x objektivně měřitelná x rozpoznatelná/pozorovatelná okolím,

cíleně podporovaná a rozvíjená pracovníky „TOD“.

Mgr. Jana Hunáková „Tým okolo dítěte – metoda mezioborové spolupráce v rané péči“

Pracuje ve Středisku rané péče EDUCO Zlín na pozici poradce rané péče a na pozici vedoucí služby.

Anotace:

Tým okolo dítěte (TOD) je metoda mezioborové spolupráce odborných pracovníků, kteří se pohybují kolem rodiny s dítětem se zdravotním postižením raného věku. Tuto formu podpory rodin realizuje Středisko rané péče EDUCO ve Zlínském kraji více jak 2 roky.

„Je v rané péči prostor pro tuto formu spolupráce? Potřebujeme ji pro svoji práci? V čem nám může pomoci? Jaká je Vaše zkušenost s mezioborovou spoluprací? Co Vám chybí? Jaké jsou bariéry?“

Bc. Vladimíra Salvetová, Mgr. Jana Tušlová „Nepodkročitelné charakteristiky služby raná péče“

Obě působí jako vedoucí poboček Společnosti pro ranou péči v Ostravě a v Českých Budějovicích.

Anotace:

Kvalitu poskytované služby ovlivňuje řada faktorů od výše státní dotace až po možnost vzdělávání pro její pracovníky. Každé dítě a jeho rodina má však právo na srovnatelnou odbornou pomoc a poradenství, ať už se narodilo v Aši, nebo ve Zlíně. Jaké jsou základní charakteristiky rané péče, které by měly být společné pro všechny poskytovatele? Pojďme je zkusit společně definovat.

Mgr. Eva Hrachovinová „Role rané péče při vstupu dítěte do mateřské školy s integrací“

Pracuje jako metodik a poradce rané péče ve Společnosti pro ranou péči, pobočka Brno.

Anotace:

Jaké mají rodiče představy o volbě předškolního zařízení pro své dítě s hendikepem? Co je pro ně důležité vědět a znát? Kdo může rodičům pomoci udělat si přehled o předškolních zařízeních v místě jejich bydliště a okolí? Jaké jsou možnosti vzdělávání v dané lokalitě? Jaká je role speciálně pedagogického centra při vstupu dítěte s hendikepem do školky? Jak může poradce rané péče pomoci rodině připravit se na jednání s SPC, školkou? Pokud se rodina rozhodne pro integraci v běžné MŠ – jaká je praxe? Osvědčuje se společné jednání všech osob u jednoho stolu (rodiče, dítě, poradce rané péče, pracovník SPC, pracovníci školky, asistent pedagoga)? Sdílení zkušeností z praxe – dítě s hendikepem integrované v běžné MŠ (výhody x nevýhody).

Mgr. Markéta Sieglová a Mgr. Marcela Dokoupilová „Kompetence poradce rané péče“

Mgr. Markéta Sieglová působí jako vedoucí Střediska Na Sioně, OCH Kutná Hora a je jednatelkou ARPČR, z. s.

Mgr. Marcela Dokoupilová pracuje v Centru pro dětský sluch Tamtam, o.p.s. v Rané péči pro Moravu a Slezsko na pozici metodik služby a poradkyně rané péče.

Anotace: