6. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE PRACOVNÍKŮ V RANÉ PÉČI V ČR:

SIEGFRIED HOLZSCHUSTER A KARIN KRÄFTNER „Použití mezinárodní klasifikace ICF pro děti v rané péči“

Institut VINCO

Tým kvalifikovaných odborníků s pedagogickým zaměřením, kteří pracují v interdisciplinární síti s dalšími odborníky a úřady.

ENA HEIMDAHL „Video hodnocení jako most mezi rodinami, pečovateli a profesionály (Marte Meo)“ a „Jíst společně je projev lásky (příjem potravy u dětí s postižením)“

Ena Heimdahl

Speciální pedagožka italského původu žijící v Norsku. Působila mnoho let v Dětském habilitačním centru (Østfold County) a ve spolupráci s NICU (Novorozenecká a kojenecká jednotka) pracuje nyní jako vedoucí poradce na oddělení vážných poruch učení v Norské národní agentuře pod Norským ředitelstvím pro vzdělávání a odbornou přípravu. Její hlavní oblast zájmu jsou děti s vážnými poruchami učení na presymbolické úrovni komunikace a příjmu potravy. Kromě jiného je certifikovanou marte meo terapeutkou a dětskou masážní instruktorkou. Jako autorka mnoha článků vystupuje na různých národních a mezinárodních konferencích.

Marte Meo

Metoda vzdělávacího poradenství, ve které byly normální situace mezi dítětem a vychovatelem zaznamenány pomocí videa, s cílem pomoci získat optimismus a sílu řešit samotné otázky vzdělávání.

MGR. JAKUB MAJETNÝ A BC. PETRA HÁLKOVÁ, DIS. „Setkání okolo dítěte“

 

Mgr. Jakub Majetný

Pracuje jako klinický psycholog a psychoterapeut v ambulanci Psychologie Těšín. Šíří a podporuje spolupráci pomáhajících pracovníků formou multidisciplinárních týmů. Vystudoval obor Psychologie na univerzitě Palackého v Olomouci. Atestace získal z klinické psychologie a Systematické psychoterapie. Aktuálně je zařazen do oboru Dětská klinická psychologie. Je předsedou spolku Naše rovnováha, který své služby nabízí jednotlivým pracovníkům i týmům sociálních pracovníků, zdravotníků (praktických lékařů, pediatrů, psychiatrů, neurologů, klinických psychologů, fyzioterapeutů a všech dalších lékařských i nelékařských profesí) a pedagogů. Spolek organizuje a propaguje multidisciplinární týmy, vzdělávací programy a přípravu konference ,,Mezinámi“.

Bc. Petra Hálková, DiS.

Patnáct let provází rodiče dětí se zrakovým a kombinovaným postižením jako metodik a poradce rané péče ve Společnosti pro ranou péči. Současně je členkou spolku Naše rovnováha podporující přístup Setkání okolo dítěte a spolupracuje s Mgr. Jakubem Majetným. www.ranapece.cz/olomouc1/2019/04/04/rekneme-si-o-sve-setkani-okolo-ditete/

Anotace:

„Setkání okolo dítěte“

Dvě zacílení jako základní výstupy transoborové spolupráce: 1. zaměření na profit dítěte s obtížemi a přirozený systém, ve kterém jeho se odehrává jeho běžný život – rodinu, 2. zaměření na efektivitu a odborný růst v týmové práci u jednotlivých specialistů/služeb vstupujících do příběhu rodiny, v níž vyrůstá dítě s obtížemi. Horizontalita jako podmínka a základní princip mezioborové spolupráce, díky níž je integrace intervencí napříč službami a resorty završena v praxi uchopitelnými posuny ve zmíněných kategoriích. Dokreslení zkušenosti s multidisciplinárními Setkáními okolo dítěte v praxi – kazuistický vhled „za oponu“.

Jak se rodí reálné setkání okolo dítěte – první sezení? Jak vzniká jeho rámec? Jak a kým jsou oslovováni a vybírání jeho budoucí účastníci – a kdo se jimi nakonec stane? Jak ve skutečnosti probíhá a jaké jsou role přítomných? A také – co dál? To všechno a především prostor pro dotazy bude předmětem praktického dokreslení tématu Setkání okolo dítěte a doplníme tak teoretický přednáškový blok.

Ekonomické a organizační zázemí sekání okolo dítěte. Uchopení realizace setkání okolo dítěte v kontextu praktických podmínek – individualizace s ohledem na region, čas, složení týmu, finanční možnosti. Časová osa příběhu konkrétního setkání v jeho přípravě, realizaci, individualitě opakování a ukončení spolupráce. Setkání okolo dítěte viditelné x neviditelné

MUDR. MAHULENA EXNEROVÁ, PHDR. JITKA BARLOVÁ, PH.D. A MGR. JOLANA KOPEJSKOVÁ „Kde se potkává zdravotnictví a raná péče“

MUDr. Mahulena Exnerová

Vystudovala lékařskou fakultu UK v Praze a nastoupila jako pediatr na Kliniku dětské chirurgie FNM. V roce 2000 složila atestaci I. stupně z pediatrie, v roce 2003 atestaci II. stupně z pediatrie, v roce 2008 atestaci v oboru intenzivní medicína a v roce 2017 v oboru paliativní medicína. V roce 2012 jí byla přiznána způsobilost v oboru Praktický lékař pro děti a dorost. Pracovala jako ordinář pediatr na JIP Kliniky dětské chirurgie FN Motol a byla zástupkyní primáře Dětského oddělení nemonice Hořovice. Souběžně s nemocniční praxí od roku 2005 pracuje v ordinaci PLDD. Od června 2015 je ve funkci primářky Dětského oddělení nemocnice Hořovice. Pravidelně přednáší a publikuje, věnovala se i výuce mediků na 2. LF UK.

PhDr. Jitka Barlová, Ph.D.

Po studiu speciální pedagogiky na Karlově Univerzitě se krátce věnovala integraci dětí se speciálními potřebami na základní škole. Následně působila v zahraničí v oblasti podpory rodin dětí s postižením jako poradce rané péče. Několik let řídila Institut speciální pedagogiky a rané péče v rakouském Grazu (Sozial und Heilpädagogisches Förderungs Institut Steiermark). Odborně vedla univerzitní vzdělávání poradců rané péče ve spolupráci s Medizinische Univerzität Graz, fakultní středisko rané péče a středisko odlehčovacích služeb. Profesně se věnuje především dětem se závažným postižením, dětem předčasně narozeným a práci s jejich rodinami. V současnosti působí jako vedoucí pražské pobočky Společnosti pro ranou péči a je členkou rady Evropské asociace rané péče EURLYAID.

Mgr. Jolana Kopejsková

Od roku 2014 pracuje v rané péči při Kolpingově rodině Smečno. Původní profesí dětská zdravotní sestra, vystudovala magisterský obor speciální pedagogika. Nový směr v profesním vývoji získala díky osobní zkušenosti s diagnózou spinální muskulární atrofie. Intenzivně se věnuje komplexní péči o rodiny pečující o dítě se vzácným nervosvalovým onemocněním s důrazem na multioborovou spolupráci. Hlavní motivací pro tuto práci je zkvalitňování života dětí a jejich rodin.

Anotace:

Tématem příspěvku je Spolupráce rané péče a zdravotnictví. Příspěvek přinese informace o best practice zkušeností mezioborové spolupráce a zaměří se především na přínos pro koncového uživatele, tedy rodinu dítěte s postižením. Zazní zkušenosti s dlouhodobým poskytování rané péče ve zdravotnickým zařízení, při hospitalizování dítěte na oddělení OCHRIP, nebo Oddělení dlouhodobé a intenzivní ošetřovatelské péče pro děti (DIOP). Dále budou sdíleny zkušenosti s multidisciplinárním sdělováním závažné diagnosy za přítomnosti poradce rané péče a nastavením rané péče jako ihned navazují služby po sdělení diagnosy.

BC. IVETA VARMUSOVÁ „MBS Feldenkraisova metoda“

Bc. Iveta Varmusová

Maminka dítěte s postižením a pohybový praktik. Chtěla pomoci svému synovi, který měl velmi těžký start do života. Začala studovat dětský (lidský) organismus ze všech možných stran a oborů. To jí přivedlo až k výcviku Mind Body Studies – odkaz Moshé Feldenkraise. Prošla  čtyř letým základním výcvikem, tří letým pokročilým studiem a ročním výcvikem zaměřeným na práci s dětmi s postižením, a stala se specialistkou na učení pohybem. Šestým rokem pracuje s dětmi s postižením. Učí děti, jejich rodiče a učitele vědomému pohybu, který pomáhá rozvíjet mozek ve všech systémech a propojuje tělo a mysl. Děti dochází k poznání vlastní identity. Působí v Třinci a vede semináře na několika místech republiky.

Anotace:

Pohyb jako nástroj k rozvíjení mozku ve všech oblastech, nejen motorické, ale i senzorické, rozumové a emoční. Jak může Mind Body Studies odkaz Moshé Feldenkraise pomoci nejen dětem s postižením, ale i jejich rodičům, učitelům a asistentům. V příspěvku bude vysvětleno, co vše je pohyb, co je vědomý pohyb a pohybové učení a také bude následovat praktická ukázka pohybového učení vědomým pohybem.

CENTRUM APA, MGR. LADISLAV BALOUN, PH.D. „Společně v pohybu: jak zapojit děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do pohybových aktivit?“

Mgr. Ladislav Baloun, Ph.D.

Vystudoval tělesnou výchovu (TV) a geografii na Západočeské univerzitě v Plzni, poté přesídlil do Olomouce na Fakultu tělesné kultury Univerzity Palackého (FTK UP), aby dokončil doktorát v oblasti Kinantropologie se zaměřením na aplikované pohybové aktivity (APA). V současnosti pracuje na FTK UP jako konzultant APA a věnuje se především podpoře učitelů na mateřských, základních a středních školách v Plzeňském a Karlovarském kraji při začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do pohybových aktivit.

Anotace:

V úvodu dojde ke krátkému představení projektu „Podpora vzdělávání žáků a studentů prostřednictvím rovného přístupu v oblasti pohybové gramotnosti“, v rámci kterého vznikla ve všech krajích České republiky nová pracovní pozice konzultanta APA. Cílem konzultanta APA je mimo jiné metodická podpora při začleňování dětí a žáků se SVP do společných pohybových aktivit, tvorba individuálních vzdělávacích plánů do TV, zapůjčení sportovně kompenzačních pomůcek.

Hlavní praktická část bude zaměřena na cyklistiku pro všechny. Účastníci si vyzkouší tradiční i netradiční možnosti cyklistiky pro žáky se SVP (např. jízda hanbiku, tandemu, tříkolce, quadrixu – speciální čtyřkolka pro sjezdy v terénu). Dále bude na programu psychomotorika a využití jejich prvků při realizaci pohybových aktivit. Představíme si kolektivní pohybové hry pro osoby se zrakovým postižením goalballkreistorball a cílové sporty (boccia a indoor curling) pro osoby s těžkým tělesným postižením. Ukážeme si hru kinball a využití kinballového míče pro realizaci jednoduchých pohybových her.

LIBOR VILÍM „Vedení lidí v modelu VAK“

Libor Vilím

Čerpá z pěti certifikovaných koučovacích výcviků: GROW, TASC, Inner Game, Coaching Constellations a Ego and Soul Coaching. Zaměřuje se na trénování, koučování a prožitky s vědomou pozorností. Díky tomu lidé „snadno“ objevují změny zevnitř ven a svobodně se rozhodují dle své pravdy. Od roku 1996 profesionálně trénuje a rozvíjí triviální koučovací model VAK: Výsledky = Aktivity x Kompetence. Model VAK si přebírají malé i velké firmy jako nástroj efektivní komunikace vedoucích. Libor nejčastější pracuje v ziskovém sektoru. Aktuálně také tréninkově podporuje zdravotníky dětské onkologie nemocnice Kramáre. https://www.treninkvilim.com/

Anotace:

Děláme-li nový projekt, stanovujeme nové úlohy a delegujeme nové odpovědnosti, tak to lidé občas odmítají, nemají s tím zkušenost, nemají motivaci, nesouhlasí s řešením, nechtějí věnovat (svůj volný) čas, neumí to udělat a podobně. A to nás staví před otázku: Jak dokážu propojovat spolupracovníky s novými projekty a úlohami? Komunikační model VAK nám ukáže jednu z možných cest. Na workshopu určeném pro vedoucí pracovníky se budeme prakticky a zážitkové učit, jak model používat pro dobrou spolupráci.

JAKUB ŠESTÁK „Tracheostomie, plicní ventilace“

Jakub Šesták

Od ruku 2007 pracoval jako sestra v intenzivní péči na odd. ARO. V roce 2011 složil atestační zkoušku z přednemocniční péče, umělé plicní ventilace a eliminačních metod. Na zkušenosti z odd. ARO navázal, když se v roce 2013 stal koordinátorem projektu DUPV pod MZČZ a následně v téže roce i odborným garantem Speciální domácí péče. Na přelomu roku 2015 založil a do roku 2018 jako šéfredaktor řídil časopis pro pacienty v domácí péči JSI DOMA. Aktivně se účastní přednášek a také se jako vyučující podílí na vzdělávání sester v NCONZO v oboru domácí péče.

Anotace:

Domácí ventilace jednoduše a srozumitelně. Co je domácí ventilace ? Dýchání pomoci nemocničního přístroje v domácím prostředí ? „ To jste se zbláznil“  toto často slýchávám od rodin, když poprvé uslyší, že by mohli svého milovaného dostat k péči domů. Dnes je to vše jinak. Ventilační přístroj je malou přenosnou „krabičkou“ , které umožňuje jeho držiteli žít plnohodnotným životem v domácím prostředí. Pacient na DUPV může dnes cestovat, jezdit do školy, na tábory a v podstatě dělat vše, co jeho zdravotní stav dovolí. Proto není důvod mít strach a pokud to jen trošku jde, vše se začít pomalu učit.

DANIELA ŠIBALOVÁ, DIS. „Fyzioterapeut jako terénní pracovník“

Daniela Šibalová, DiS.

Daniela Šibalová je vystudovaný fyzioterapeut s více než dvacetiletou praxí. Od roku 2008 se zaměřuje na fyzioterapii dětí, jako fyzioterapeut v DC Paprsek v Praze pro děti s kombinovaným postižením a působí také jako konzultant psychomotorického vývoje pro děti od narození. Od roku 2017 spolupracuje s ranou péčí Kolpingovy rodiny Smečno pro děti se vzácným nervosvalovým onemocněním. Ve své praxi pracuje především s Bobath konceptem a Vojtovou reflexní terapií.
Anotace:

Zkušenost z praxe fyzioterapeuta jako terénního pracovníka a zamyšlení nad výhodami terapeutické péče v domácím prostředí. Nejčastěji využívanými metodami Daniely Šibalové je Vojtova reflexní terapie, Bobath koncept, handling, dechová rehabilitace a jiné. Součástí práce fyzioterapeuta je také poradenství v oblasti polohování a kompenzačních pomůcek.

MGR. BARBARA HUCKOVÁ, PH.D., MBA. „Praxe síly příběhů (fundraising)“

Mgr. Barbara Hucková, Ph.D.

Vystudovala FAMU, obor fotografie, do současnosti pracuje na fotografických projektech. Od roku 2007 je výkonnou ředitelkou Nadace Leontinka, která podporuje zrakově postižené. Od roku 2008 vyučuje na VŠE v Praze, Fakultě podnikohospodářské, obor Arts Management.

Anotace:

Nadace Leontinka podporuje střediska rané péče od roku 2006 v rámci projektu Svítání. Workshop představí téma fundraisingu na základě osobních zkušeností z 12leté praxe. Služba rané péče je sociální prací, která je poskytována klientům bezplatně, ale na zabezpečení této profesionální práce je nutné najít prostředky. Získávání finanční i nefinanční pomoci závisí jak na hluboké znalosti skutečných příběhů, tak na dávání zpětné vazby podporovatelům.  Vždy je nutné eticky, vyváženě a s velkou pokorou řešit oslovení klientů, aby dali souhlas se zveřejněním svého osobního příběhu. Pro ně samotné je jejich osobní příběh mnohdy velmi intimní, nebo jim naopak pomáhá jej zveřejnit a sdílet se širokou základnou blízkých i neznámých lidí.  Doba je dnes více nakloněna prezentaci jakékoli problematiky právě přes uvěřitelné, reálné životní příběhy a situace. Stejně tak podporovatelé mají potřebu vidět a poznávat ty, kterým pomohli či pomáhají – a naším úkolem je přesvědčit je, aby pomáhali i nadále. Cílem je vysvětlit na reálných příkladech, jak moc jsou příběhy a fotografie v rámci fundraisingu důležité.

SAGITTA, JAN VORÁČ „OrCam, Lightbox“

Jan Voráč

Zaměstnán jako konzultant kombinované optiky u firmy Sagitta s.r.o. Věnuje se prodeji a technické podpoře pomůcek pro slabozraké a nevidomé klienty. V oboru optických i elektronických pomůcek pracuje 11 let. Za své svůj úspěch považuje stovky spokojených klientů se zrakovým hendikepem.

Anotace:

Přednáška o multifunkčním zařízení Orcam určeném pro slabozraké a nevidomé. Seznámení s funkcemi přístroje a možnostmi jeho ovládání. Vyzkoušení přístroje a možností jeho využití.

SPEKTRA, ING. TOMÁŠ HRDINKA „Tobii komunikátor“

Ing. Tomáš Hrdinka

Předseda výrobního družstva Spektra. Do jeho náplně práce spadá diagnostika klientů, odborná pomoc při výběru vhodné pomůcky, školení lektorů a přednášky na konferencích (AAK, oční navigace, elektronické zvětšovací pomůcky apod.), které se věnuje již více než 7 let.  Absolvoval České vysoké učení technické v Praze, obor softwarové inženýrství.

Anotace:

Příspěvek shrnuje využití očního snímače Tobii PCEye se zaměřením na děti, které mají obvykle těžký tělesný hendikep (úrazy, DMO, Rett, SMA). Speciální program umožňuje diagnostiku porozumění tak, že na obrazovce zvýrazní místo, do kterého se dítě dívá. Program dále také umožňuje komunikaci, která se realizuje pohledem (s využitím obrázků, symbolů, písmen či slov). Příspěvek popisuje způsoby nácviku práce se zařízením a jeho kombinaci s dalšími způsoby ovládání v závislosti na možnostech pohybu dítěte (např. spínače).

Mgr. Michaela Bulířová „Senzorická integrace“

Hana Wohlgemuthová „Speciálně-pedagogická diagnostika u dětí s komorbidním postižením“ 

Zuzana Trčková „Spánková terapie“

Mgr. Martina Papoušková, Bc. Lenka Koubková „Péče o provázejícího pracovníka“

 

COFFEE BREAKY

Mgr. Jakub Majetný „Spolupráce klinického psychologa a poradce rané péče“

Jakou máme vzájemně  představu o našich oborech? Kde jsou možnosti a meze jednotlivých profesí? Jak nás vnímají děti a rodiče? Jakou optikou je vnímáme my? Jaké způsoby spolupráce se nám nabízejí? Co do sebe navzájem potřebujeme pro sebe a pro naše klienty?

Bc. Petra Hálková, DiS. „Rodičovské kompetence“

Rodičovské kompetence ve vztahu k péči, vedení a výchově dítěte se specifickými potřebami, výklad pojmu:

  • intuitivní x vědomá dovednost,
  • subjektivně vnímaná rodičem x objektivně měřitelná x rozpoznatelná/pozorovatelná okolím,

cíleně podporovaná a rozvíjená pracovníky „TOD“.

Mgr. Jana Hunáková „Tým okolo dítěte – metoda mezioborové spolupráce v rané péči“

Bc. Vladimíra Salvetová, Mgr. Jana Tušlová „Nepodkročitelné charakteristiky služby raná péče“

Mgr. Eva Hrachovinová „Role rané péče při vstupu dítěte do mateřské školy s integrací“

Mgr. Markéta Sieglová „Kompetence poradce rané péče“