Medailonek:

Vystudovala Pedagogickou fakultu University Karlovy v Praze, ale za své učitele považuje rodiče dětí s postižením a své kolegy/ně. 26 let se zabývala se zakládáním, řízením a kvalitou rané péče v ČR. Nejdříve jako dobrovolnice, později jako poradkyně rané péče a vedoucí pracovišť České unie nevidomých a slabozrakých, od roku 1997 do 2010 jako ředitelka Společnosti pro ranou péči. Spoluzakládala Asociaci pracovníků v rané péči, kde působila několik let jako jednatelka. Na podporu rané péče získala osobní stipendium mezinárodní asociace Ashoka pro sociální inovace, je jejím doživotním členem (felow). V rané péči působí dosud jako lektorka a konzultantka v ČR a v zahraničí. V současné době se věnuje podpoře a řízení změn v sociálních službách, konkrétně přechodu od ústavního modelu ke komunitnímu, tedy deinstitucionalizaci. Žije v Praze, má tři děti a čtyři vnoučata.

Anotace příspěvku:

“ Vybrané výsledky analýzy situace rané péče v ČR „

Ve svém příspěvku představí a rozvede vybrané výsledky Analýzy situace rané péče v ČR, jejíž je spoluautorkou. Analýza za rok 2016 (financovaná Nadačním fondem AVAST z programu Spolu do života) je situačním zmapováním poskytovatelů, dostupnosti a charakteristik rané péče – sociální služby pro rodiny dětí s postižením – v ČR.

V prezentaci bude poukázáno na ty aspekty rané péče, které si zaslouží další pozornost a hlubší zkoumání analytiků, poskytovatelů, případně zadavatelů této služby.

Nastíní současný stav pokračování analýzy, zaměřené na uživatele služby a rozhovory s manažery poskytovatelů.

Medailonek:

Pracuji jako klinický psycholog a psychoterapeut v ambulanci Psychologie Těšín. Snažím se rovněž šířit a podporovat spolupráci pomáhajících pracovníků formou multidisciplinárních týmů. Psychologické vzdělání jsem absolvoval na univerzitě Palackého v Olomouci. Psychoterapeutické kompetence nabyty prostřednictvím „Dlouhodobého výcviku v Integrativní psychoterapii“ MUDr. Jana Kubánka a díky výcviku narativní terapie „Cestou příběhu“, dále pak v dílčích kurzech focusingu, arteterapie, rodinné terapie a práce se sny. Atestace z klinické psychologie a Systematické psychoterapie. Aktuálně jsem zařazen do oboru Dětská klinická psychologie. Při práci používám integrativní přístup k psychoterapii. Jedná se směr, který vychází z ostatních škol a nebrání se jejich sloučení. Vybírá si ty teorie a techniky, které jsou prospěšné konkrétnímu klientovi či rodině. Terapie je tak „šitá na míru“. Odráží aktuální problémy a k nim vhodně zvolenou cestu k cíli. S klienty tak pracuji dle jejich potřeby na změně obtíží, porozumění kořenům problémů, hledání lepší rovnováhy pro partnerské či rodinné soužití, nebo na osobnostním růstu či výchovném poradenství. Mezi hlavní zásady mé práce patří respekt k jedinečnosti každého životního příběhu a snaha hledat skryté možnosti.

Příspěvek

Vývojové teorie – využitelnost pro praxi u dětí raného a předškolního věku

Cílem příspěvku je seznámení s teoriemi vývoje J.Piageta a E.H.Ericsona pro vývojová období od narození do předškolního věku. V návaznosti na tyto psychologické teorie se budeme zabývat možnostmi praktického využití teorií v praxi rané péče. Příspěvek slouží rovněž jako ukázka interdisciplinární spolupráce klinické psychologie a rané péče.

Medailonek:

Jsem fyzioterapeutkou ve svém nestátním zdravotnickém zařízení v Olomouci. Převážně se věnuji dětským pacientům – s neurologickými, vývojovými i jinými poruchami hybnosti. Dále se pak zabývám psychomotorickým vývojem a zaměřuji se na vyšetření nohou (podoskopie). Aktivně spolupracuji i se sportovci. Se Střediskem rané péče Olomouc (zrakové a kombinované vady) spolupracuji od roku 2012.

Anotace příspěvku:

Hodnocení postavy a využití podoskopu v praxi

V příspěvku se budeme zabývat hodnocením postavy neboli kineziologickým rozborem. Ten představuje vyšetření pohybového aparátu a slouží k odhalení zdravotních obtíží, ale i jako preventivní vyšetření. Na základě kineziologického rozboru určuje fyzioterapeut diagnózu a následný rehabilitační plán. Dále si představíme s praktickou ukázkou metodu vyšetření chodidel pomocí podoskopu se systémem podo Cam, která se používá u dospělých i u dětí od 3 let. Podoskop umožní za zrakové kontroly pozitivně ovlivnit rozložení zátěže na dolní končetiny, aktivitu svalů nohy a odhalí počínající deformity, jako je např. hallux valgus, kladívkovité prsty, pokles nožní klenby, valgozitu pat a podobně. Z tohoto vyšetření je možno udělat záznam v podobě snímku, či videa, který lze s odstupem času porovnávat a sledovat vývoj chodidla. Pokud je potřeba, je následně individuálně zhotovena stélka do bot. Správným nastavením chodidla a kotníku se pak mohou optimálně zatěžovat i další nosné klouby, jako jsou kolena a kyčle a tudíž se tolik neopotřebovávají. Následuje kontrola po 3 měsících u dětí a po půl roce u dospělých. Součástí léčby jsou doporučena aktivní cvičení a režimová opatření.

Medailonek:

Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Speciální pedagogika- raný věk. V období mezi bakalářským a magisterským studijním programem absolvovala pobyt ve Velké Británii, kde nárazově pracovala jako asistentka pedagoga v několika školách v Londýně. Od roku 2013 pracuje ve Středisku rané péče SPRP Olomouc jako poradkyně rané péče se zaměřením na děti se zrakovým a kombinovaným postižením. V roce 2015 získala prestižní Fulbright-Masarykovo stipendium pro odborníky z neziskového sektoru, díky kterému pobývala 3 měsíce na Florida State University v USA. Zde měla možnost proniknout do několika projektů týkajících se podpory rodiny v přirozeném prostředí, využití denních činností k podpoře PMV dítěte či prohloubit znalosti o vývoji dětí s poruchou komunikace a PAS.

Profesně se zajímá o ranou interakci rodič-dítě a podporu rodiny v přirozeném prostředí. Do budoucna plánuje výcvik ve videotréninku interakcí.

Příspěvek

Využití každodenních činností k podpoře celkového psychomotorického vývoje dítěte v rané péči

Příspěvek představuje možnosti využití každodenních činností k podpoře celkového psychomotorického vývoje dítěte v rané péči. Téma příspěvku teoreticky vychází z programu rané intervence Family Guided Routines Based Intervention and Coaching vyvíjeném profesorkou Juliann Woods a jejím týmem, na Florida State University, USA, kde autorka krátkodobě pobývala.

Během příspěvku proběhne seznámení s konceptem denních činností a aktuálními poznatky na toto téma, dále diskuze o možnostech využití v rané péči.

Medailonek:

Vystudoval Ostravskou univerzitu, obor Sociální práce se zdravotnickým profilem a absolvovala pětiletý Psychoterapeutický výcvik se zaměřením na psychoanalýzu. Několik let pobývala v Irsku, kde se, v agentuře domácí péče, věnovala onkologickým pacientům. V Mobilním hospici Ondrášek pracuje od roku 2014 jako sociální pracovnice pro rodiny s dětmi. Věnuje se také přednáškové činnosti v oblastech dětské paliativní péče. V současné době je na mateřské dovolené.

Anotace příspěvku:

Spolupráce v dětské paliativní péči

Cílem prezentace je seznámit posluchače se základními pojmy dětské paliativní péče a diagnózami, které se zde řadí. Formou kazuistik si ukážeme, v jakých případech spolupracuje mobilní hospic s ranou péčí. A v závěru se budeme, v rámci otevřené diskuze, věnovat specifikům komunikace v rodině dítěte s život ohrožujícím onemocněním.

Přednášející:  Mgr. Veronika Staňková – Mobilní hospic Ondrášek

Spoluautorka: Mgr. Irena Assis – Středisko rané péče Ostrava

Medailonek:

Petra Tomalová vystudovala speciální pedagogiku, působila jako vedoucí poradenská pracovnice v NRZP ČR v Olomouci, dlouhodobě spolupracuje se Společností pro mukopolysacharidosu a byla společně s profesorem Janem Michalíkem u vzniku Centra provázení. v Centru provází rodiny dětí se závažnou dg od jejího sdělení po předání rodiny do návazných služeb. Provázení spočívá velmi často v krizové práci s rodinou, která ocitá v nové situaci a klade na ni nároky, ve kterých není jednoduché se zorientovat.

Příspěvek

Podpora a provázení rodin v nemocničním prostředí po sdělení závažné diagnózy

Centrum provázení (dále jen CP) podporuje rodiny dětí se vzácným onemocněním, závažnou diagnózou a rodiny dětí extrémně nedonošených. Provází rodinu ode dne sdělení diagnózy po předání rodiny do následných služeb, popř. po zajištění jakékoliv další podpory. První chvíle po sdělení diagnózy, nemusí být rodina sama (pokud si to nepřeje) a pracovnice CP vytváří společně s lékaři podpůrný tým v péči o dítě a jeho rodiče. Provázení má vždy své specifika a každá rodina a dětský pacient potřebují podporu přesně na míru. Výhodou je dostatek času pracovnic CP – mohou postupně s rodinou plánovat a upřesňovat další postupy péče. Rodina se díky této podpoře dostane daleko dříve do Rané péče a dalších služeb. Příspěvek bude zaměřen na specifika provázení a oblast sdělování dg rodinám. Centrum provázení se jako první v republice snaží o systémové změny, které by podpořily pečující rodiny.

Medailonek:

Absolventka oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a Speciální pedagogika (specializace logopedie a surdopedie) na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a oboru Surdopedie se zaměřením na český znakový jazyk v rámci celoživotního studia na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po ukončení doktorského studia v roce 2006 na Pedagogické fakultě v Brně, začala tamtéž působit jako odborná asistentka na katedře speciální pedagogiky. Díky Fulbright-Masarykovu stipendiu měla v letech 2011 – 2012 možnost absolvovat téměř roční studijní stáž na oddělení dětské audiologie a v centru kochleárních implantací v Children´s Hospital v Seattlu v USA. Specializuje se především na problematiku jazykového vývoje dětí s těžkým sluchovým postižením, sluchovou a řečovou rehabilitaci dětí se sluchadly a kochleárními implantáty.

Příspěvek

Nástroje pro hodnocení sluchového vnímání a komunikačních schopností: důležitost rané logopedické intervence u dětí s rizikem ve vývoji komunikačního procesu

Příspěvek bude věnován charakteristice skupiny dětí s identifikovatelným a potenciálním rizikem ve vývoji komunikačního procesu a především nástrojům pro hodnocení jejich sluchového vnímání a komunikačních schopností. Užívání diagnostických nástrojů v podobě vývojových škál nebo inventářů komunikačního vývoje dětí raného věku není v našem prostředí, ve srovnání se zahraniční praxí, příliš rozšířené. Součástí příspěvku bude prezentace případových studií dětí s postižením sluchu, u nichž pro posouzení jejich sluchového vnímání a jazykového vývoje posloužily dva vybrané zahraniční nástroje uvedeného typu.

Medailonek

Už 35 let se věnuji dětem se zdravotním znevýhodněním – nejprve v Dětském domově ve Zlíně, dále ve speciální mateřské škole a pak 14 let v Dětském centru na Burešově ve Zlíně. Tam jsem se začala více specializovat na děti s poruchou autistického spektra a následně i na  vzdělávání v APLA Brno, která jediná v blízkém okolí poskytovala toto vzdělávání.

Po nástupu do Střediska rané péče Educo Zlín, před 11lety jsem si vzdělání doplnila o sociální pedagogiku, kompletní vzdělání v konceptu Bazální stimulace a od června 2015 jsem se začala seznamovat s metodami Aplikované Behaviorální Analýzy – jednak v CTA Praha na kurzu Beaty Ignaczewske a postupně i v Brně, na workshopech Zuzany Maštenové.

Ráda hledám nové metody a přístupy, které by mohly být nápomocné a prospěšné rodinám s dětmi s PAS a díky nimž se tyto rodiny pak mohou více usmívat na svět.

Příspěvek

Využití prvků aplikované behaviorální analýzy při práci poradce a zkušenosti ze stáže v Košicích.

1. Co je a co není Aplikovaná behaviorální analýza a pro koho je prospěšná.
2. Jak může poradce rané péče využívat prvky ABA terapie při konzultacích v rodině.
3. Které z informací se dají nabídnout postupně i rodičům, aby mohli lépe pochopit, vnímat a přijímat své dítě s poruchou autistického spektra.
4. Poznatky a zkušenosti ze vzdělávací stáže v Terapeutickém centru ABiAtko v Košicích.

Medailonek:

Speciální pedagog, logoped, videotrenér u PAS, raný vývoj, ředitel a metodik Centra Terapie Autismu, autor metody O.T.A.

Výzkum: 2011–16 Longitudinální studie terapie O.T.A. u dětí s PAS raného věku za využití VTI PedF UK s prof. RNDr. PhDr. Vágnerové, CSc.

2016 Studie efektivity behaviorální intenzivní terapie O.T.A. 4h/týdně a současné práce s rodinným systémem u PAS, pilotní projekt VZP ČR  s prof. MUDr. Pacltem, CSc.

2011 Studie „Efektivita nácviku hry u PAS pomocí videoscénářů“ u 25 dětí s PhDr. Knotkovou

• Autor mnoha publikací o PAS. Pro rodiny v RP: Straussová, R., Knotková, M. Průvodce rodičů dětí s poruchou autistického spektra. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-802-6200-024.

Příspěvek

Screening PAS u batolat, intervenční metoda O.T.A. u dětí raného věku v rodině, představení práce O.T.A. u dětí s PAS v předškolním věku

• první projevy PAS u batolat 16-20 měsíců: velmi subtilní známky odlišného vývoje, pro budoucí rozvoj poruchy určující.
• raná intervence započatá ještě v batolecím věku může měnit propojení vyvíjejícího se mozku a zpětně ovlivňovat genovou expresi.
• raná intervence založená na podpoře attachmentového chování a behaviorálním tréninku.
• práce s dětmi nad 3 roky, terapie O.T.A. – mnoho symptomů jde terapií zmírnit, kazuistiky.

Medailonek

Sylvia Stuhlhofer

Audiologický poradce rané péče v organizaci Chance B, Gleisdorf, Rakousko

• Učitelka mateřské školy
• Motessori pedagožka
• Na Univerzitě akademického umění vystudovala obor hudební výchova pro raný věk
• Ukončené vzdělávání v oblasti senzorické integrace s praxí v Sociálně pediatrickém centru v Hamburku
• Absolventka univerzitního vzdělávacího programu Raná péče na Sociálním a speciálněpedagogickém institutu (SHFI) v Grazu a specializačního programu pro poradce rané péče se zaměřením na audiologickou ranou podporu vývoje (SHFI Graz)
• Tlumočí do znakového jazyka
• Absolventka vzdělávání metody FLIP – na Institut für Sinnes- und Sprachneurologie v Linci.
• Vdaná, matka dvou dospělých synů

Elisabeth Meller

Narodila se v roce 1962, má 3 dospělé děti. Původním povoláním učitelka v mateřské škole, diplomovaný poradce rané péče. Má více než třicetiletou praxi s podporou vývoje dítěte a podporou rodiny, od roku 2001 pracuje v oblasti rané péče a od roku 2010 vede Středisko rané péče Chance B v Gleisdorfu (Rakousko).

Kontakt: Elisabeth Meller, Franz Josef Straβe 3, 8200 Gleisdorf

Tel: 03112/4911-4111

Email: elisabeth.meller@chanceb.at

Anotace příspěvku:

METODA FLIP – NA RODINU ORIENTOVANÝ PODPŮRNÝ PROGRAM.

Příspěvek představí hlavní principy práce s rodinou v poskytování rané péče v rakouském Štýrsku organizací Chance B. Služba se orientuje na podporu dítěte s tělesným a mentálním postižením a jako specializační pak na doprovázení rodin dětí se sluchovým postižením. U této cílové skupiny je využívám podpůrný program FLIP – na rodinu orientovaný Linecký program podpory. Příspěvek představí metody práce, které jsou využívány v každodenní praxi rané péče.

Medailonek:

Klinická psycholožka, psychoterapeutka a soudní znalkyně Michaela Mrowetz se věnuje problematice vztahu matky a dítěte. Doporučuje péči o dítě a matku jako jednotku v době před porodem, během něho i po něm. V českém a slovenském odborném i laickém prostředí propaguje pojem bonding. Dlouhodobě podporuje orientaci péče na bonding a attachment, ranou a láskyplnou vztahovou vazbu a kojení v pokročilejším věku dítěte dle doporučení WHO, dále kojení sourozenců a dětí s vývojovým postižením. V oblasti péče o matku a dítě v souvislosti s těhotenstvím, porodem a době po porodu používá termín prenatální dítě přejatý od profesora Petera G. Fedor-Freybergha a dále pak vlastní terminologii zrození, znovuspojení a samopřisátí. Michaela Mrowetz je spoluautorkou knih Bonding – porodní radost a Pohádka o zrození rodiny. Společně s MUDr. Marcelou Peremskou vypracovala odbornou metodiku – 10 kroků k podpoře rané vazby. Je také členkou expertní skupiny pro porodnictví při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Sdružení Ashoka ji zařadilo na svou mapu sociálních inovátorů. Ligou lidských práv byla nominována v projektu „Hrdinou může být každý“, 105 hrdinů české republiky. Pravidelně organizuje ostravské konference pro soudní znalce – konference se zaměřením na problematiku soudního znalectví v oblasti klinické psychologie a příbuzných oborech. Je členkou Slovenského inštitútu pre psychotraumatológiu a EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing).

Anotace příspěvku:

Bezpečná vztahová vazba mezi matkou a dětmi i prenatálními jako zdroj k přijetí možného postižení dítěte.

Autorka příspěvku přednese krátké zamyšlení a několik kazuistik z praxe klinické psycholožky, která se ve své psychoterapeutické praxi specializuje na léčbu psychotraumatologie v reprodukci o tom, jak psychoterapeutická podpora vztahové vazby mezi matkou a dítětem je posilujícím zdrojem k přijetí jakéhokoliv dítěte a podporuje prožití bezpečného vztahu s dětmi s různými vadami či postižením, či s dětmi umírajícími a mrtvými.  

Medailonek:

Jmenuji se Adéla Kohelová. Jsem speciální pedagog- logoped. Pracuji hlavně s dětmi s vývojovou dysfázií, autismem, DS a DMO. Ve své praxi se zabývám rozvojem verbální komunikace, nastavením a používáním AAK a také podporou správného příjmu tekutin a potravy.

Příspěvek

Ukázka pomůcek

Pomůcky pro logopedii

Podpora komunikace u dětí s vývojovou dysfázií

1. základní terminologie, etiologie a klasifikace
2. diagnostika a diferencionální diagnostika (hlavně s diagnózou autismus, mentální postižení a opožděný vývoj řeči)
3. možnosti terapie, specifika práce s dětmi s vývojovou dysfázií
4. prezentace konkrétních pomůcek, ukázka využití- na video záznam
5. využití PC, práce s tabletem a ipadem, doporučení vhodné literatury a zajímavých webových odkazů. Vše doplněno video ukázky.

Medailonek:

Je mi 39 let. Jsem vdaná, mám 2 děti (Adámka 6let a Magdalenku 3roky). Pocházím a stále žiji v malebném městečku Letohrad ve Východních Čechách. Vystudovala jsem Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Mezinárodní obchod a také jsem v oboru 9 let pracovala. Byla jsem exportním manažerem ve firmě OEZ pro teritorium Balkán. V roce 2011 se nám narodil syn Adámek, vytoužené miminko, na které jsme mnoho let čekali. Syn se narodil s postižením neznámého charakteru a příčiny. Objížděli jsme neurology a genetiky, ale diagnózu jsme zjistili až ve 3 letech v Německu: vzácný genetický syndrom Mowat-Wilson, je to kombinované postižení (PMR, epilepsie, absence řeči, hypotonie, nedostatek senzorické integrace, hypospadie, microphtalmus, emocionální poruchy atd.).

Příspěvek

Dítě s postižením a šťastná rodina. Je to možné?

Od narození Adámka se mi život otočil o 180 stupňů. Prošla jsem si několika fázemi: Nejprve jsem doufala, že vše bude dobré, že opoždění Adámek dožene. Potom jsem si začala přiznávat, že se skutečně jedná o vážné postižení, ale neuměla jsem tento fakt přijmout. Naštěstí poměrně brzy přišla 3.fáze, kdy došlo u mě i u manžela k přijetí Adámka i s jeho postižením. Od té doby jsme zase spokojení a troufám si tvrdit, že i šťastní.  Ráda bych Vám tyto etapy blíže přiblížila, jelikož si myslím, že podobnými zkušenostmi prochází většina rodin s dítětem s postižením, bohužel u mnoha nikdy nedojde k fázi přijetí. Přijetí, láska a podpora je to NEJVÍC, co můžeme dítěti dát. Dále bych Vám ráda sdělila zkušenosti s Montessori pedagogickým systémem při práci s dítětem s postižením. Také bych ráda zmínila pár zkušeností s odbornou pomocí, které se nám dostávalo a nedostávalo… A ještě závěrem bych krátce zmínila projekt dětské multifunkční herny a Montessori školky v Letohradě, který nyní připravuji, a který je inspirován mým velkým učitelem Adámkem.  

Medailonek

Bc. Lenka Koubková

E-mail: lenka.koubkova@ranapece.cz

Vystudovala bakalářský studijní program Sociální politika a sociální práce na Univerzitě Palackého v Olomouci. Od roku 2006 je poradkyní rané péče a věnuje se podpoře a provázení rodin. Při práci v rodině vychází ze systematického přístupu a uplatňuje koncept „Plánování zaměřeného na člověka“.

Mgr. Lenka Šmerdová, DiS.

E-mail: lenka.smerdova@ranapece.cz

Vystudovala Speciální pedagogiku na Masarykově Univerzitě v Brně a Vyšší odbornou školu sociální a pedagogickou v Kroměříži.  V současné době se v práci poradce rané péče specializuje na práci s dětmi s těžkým kombinovaným postižením a práci s metodou Portage.

Medailonek

Anna Jiříčková vystudovala obor speciální pedagogika a psychologie, Anna Kučerová obor speciální pedagogika. Obě autorky působí v Rané péči pro Moravu a Slezsko Centra pro dětský sluch Tamtam, o.p.s.  Zaměřují se  mimo jiné na poskytování prvních konzultací rodinám s dětmi se sluchovým postižením, které nově vstupují do služby.

Anotace příspěvku:

Screening sluchu a co dál?

Příspěvek je zaměřený na poskytování konzultací při zahájení služby rané péče rodinám s dětmi se sluchovým postižením. Důraz je kladený na specifika poskytování rané péče rodičům, které se o pravděpodobné vadě sluchu svého dítěte dozvěděly již v porodnici.