Potenciál mediace jako efektivního nástroje pro podporu a stabilizaci rodin, které se ocitly v krizi, způsobené neřešenými konflikty (rozvodovými a porozvodovými spory, konflikty mezi generacemi, finanční potížemi, výchovnými neshodami apod). Jednou z konstruktivních cest k řešení těchto problémů je bezesporu mediace, která nabízí bezpečný a neutrální prostor, v rámci něhož je možné za pomoci nestranného mediátora otevřeně komunikovat, identifikovat kořeny konfliktů a společně hledat oboustranně přijatelná řešení. Rodiny tak mohou převzít aktivní roli v procesu řešení krize a nalézt pro sebe a své potřeby řešení „šitá na míru“. Cílem příspěvku je proto představit mediaci jako cenný a neopomenutelný nástroj v portfoliu (nejen) sociálních služeb a v podpoře rodin.

Příspěvek se zaměřuje na představení rámce pro vedení efektivního rozhovoru při komunikaci závažných témat v rodinách dětí s handicapem nebo s život limitujícím onemocněním, v průběhu celé trajektorie života rodiny. Ta bude představena prostřednictvím jednotlivých milníků v péči (sdílené rozhodování o péči, čas v nemocnici a příprava na propuštění do domácí péče, síťování a koordinace péče, dopady na rodinný systém, stručně i anticipované truchlení a závěr života). Zdůrazněn bude význam holistického respektujícího přístupu a komplexní podpory všech členů rodiny, který zmírňuje negativní dopady vyplývající z dlouhodobé náročné péče. Reflektuje význam dlouhodobého provázení rodiny v období nejistoty a krize, s důrazem na budování vzájemné důvěry a spolupráce. Cílem příspěvku je představit v širším kontextu přístupy, které napomáhají posilovat rodičovské kompetence a vytvářet stabilní a bezpečné prostředí pro optimální vývoj dítěte. Zmíněn bude i význam mezioborové spolupráce a kvalitní koordinace péče i dítě a jeho rodinu.

Sourozenecký vztah je jedním z nejdůležitějších vztahů, které v životě máme. Tento vztah však může být velmi specifický, trpí-li jedno z dětí postižením/duševní poruchou. Přestože to na první pohled nemusí být zřejmé, zdraví sourozenci dětí s postižením zažívají stejné stresové situace jako jejich rodiče a čelí i řadě jedinečných obtíží. Tyto nesnáze je možné s vhodnou oporou zpracovat a dobře zvládnout, bez pomoci však vedou ke snížení kvality života a psychickým obtížím (2-3x častějším, než v obecné populaci).
Cílem přednášky je představit charakteristiky sourozeneckého vztahu s dítětem s postižením a faktory, které ovlivňují jeho kvalitu, včetně případných dopadů na psychické zdraví a fungování sourozenců. Shrnuty budou také potřeby zdravých sourozenců, přínosy které může sourozenecký vztah oběma dětem poskytnout a základní možnosti podpory zdravých sourozenců.

Na úvodní příspěvek naváže workshop, zaměřený na praktické nástroje pro lepší zvládání komunikace v situacích, kdy jsou rodiče konfrontováni se závažnou diagnózou svého dítěte, s prognostickou nejistotou, zhoršováním zdravotního stavu, náročnou dlouhodobou péčí, případně s anticipovanou ztrátou.

Cílem workshopu je představení možností podpory, kterou může pracovník rané péče nabídnout zdravým sourozencům, podrobnému představení možností další odborné i každodenní podpory zdravých sourozenců a rozboru účastníky vybraných konkrétních téma která do každodenního zdravých sourozenců patří (např. vhodný způsob předávání informací o problémech sourozence, možnosti posilování sourozeneckého vztahu, způsoby práce s negativními emocemi vůči bratrovi/sestře. Řešení konkrétních témat a otázek účastníků.

Základním nástrojem sociální a poradenské práce s rodinou je rozhovor. Ten může probíhat v terénu, v domově rodiny, v kanceláři, či u jiných institucí.
Bez ohledu na prostředí, ve kterém probíhá, je však důležité, aby byl efektivní, tedy napomáhající realizaci změn, na kterých s rodinou pracujeme.
Pracovníci rané péče (nejen mediátoři), kteří se ve své každodenní praxi setkávají s rodinami v náročných životních situacích, mohou užitečným způsobem využívat celou řadu různých mediačních technik a strategií, a tím rozšiřovat svou každodenní výbavu v pomoci a podpoře potřebným rodinám. V rámci workshopu budou představeny vhodné techniky a různé postupy komunikační, procesní i grafické.

V posledních letech se na trh ve velké míře dostávají různé neurovývojové přístupy. Tento trend se dotýká i rané péče. Protože pracujeme s dětmi s ohroženým vývojem nebo již s postižením, tak je potřeba znát vývoj dítěte z neurovývojojvého pohledu. Můžeme pak rodinám na základě dostatečných erudovaných informací nabídnout vhodné odborníky či konkrétní aktivity. V návaznosti na znalostech neurovývoje dítěte můžeme monitorovat vývoj jeho CNS a případně včas doporučit lékařské vyšetření, ale zároveň můžeme preventivně doporučit aktivity vhodné k podpoře dozrávání CNS. A protože jsme raná péče a vstupujeme do celého rodinného systému, můžeme tak činit v souladu s celým rodinným systémem (tzn. Že nezatěžujeme rodinu dalšími terapiemi, ale snažíme se cílené aktivity vpasovat do denních rutin, snažíme se předávat rodinám vědomé hraní na základě poznatků z neurovývojových přístupů.

• Přehled neurovývojových přístupů
• Jak je může využívat poradkyně rané péče.
• Jak můžeme poznat u dítěte do 1 roka odchylky od typického neurovývoje bez známé etiologie.
• Tipy na základní aktivity pro podporu správného vývoje v rámci neurovývojových přístupů.

Workshop se věnuje tématu náhlého úmrtí v rodině a podpoře pečujících osob v akutní fázi ztráty. Zaměříme se na to, jak pracovníci rané péče mohou citlivě a bezpečně doprovázet rodinu v krizové situaci. Představíme přístupy a nástroje, které mohou pomoci zvládnout první momenty po ztrátě blízkého. Specificky se budeme věnovat pozůstalým dětem, co (ne)říkat a jak být oporou.

Stručný obsah:
-specifika náhlých úmrtí
-možnosti podpory pozůstalých rodin
-specifika komunikace s dětmi
-užitečné nástroje a materiály

www.poradna-vigvam.cz

Terapeutické krmení je specializovaný přístup k podávání jídla a tekutin dětem a dospělým, kteří mají potíže s příjmem potravy ústy. Tyto potíže mohu být způsobeny různými zdravotními stavy např.: neurologické potíže, vývojové vady, respirační a gastrointestinální problémy, poruchy příjmu potravy. Cílem je zajištění adekvátní výživy a hydratace, zlepšení bezpečnosti a efektivity krmení, podpora rozvoje orálně – motorických dovedností, snížení rizik aspirací, zlepšení kvality života dětí a jejich rodin.
K metodám terapeutického krmení řadíme úpravu konzistence stravy, změny polohy při krmení, použití speciálních pomůcek, stimulace orálně motorických dovedností, behaviorání technicky (posilování pozitivních strategií při příjmu potravy), zavedení entrální a parentální výživu. Indikací pro terapeutické krmení je dysfagie (obtíže s polykáním), odmítání jídla nebo vybíravost, pomalý nebo nedostatečný příjem potravy, ztráta hmotnosti nebo neprospívání, aspirace nebo opakované respirační infekce v souvislosti s krmením. Tento druh terapie si klade za cíl udělat z jídla příjemný čas pro dítě a jeho rodinu. Vyškolený terapeut se zaměřuje na potíže dítěte s jídlem, ať už jde o extrémní vybíravost, pokud jde o jídlo, nebo fyzická omezení, jako jsou potíže se žvýkáním a polykáním. Na terapeutickém krmení se podílí logoped, ergoterapeut, nutriční terapeut, lékař, fyzioterapeut, psycholog.

V příspěvku se budeme bavit o tématech vývoje řeči prostřednictvím příjmu potravy:
• Jak mohu podpořit vývoj řeči v souvislosti s technikou příjmu potravy
• Vliv textury stravy na pohyby jazyka, čelisti, zlepšení orální motoriky
• Techniky příjmu potravy lžičkou, pití z hrnku, pítka, slánky
• Vliv senzoriky na příjem potravy v souvislosti s typy postižení (DMO, PAS)
• Rady při zavádění nových potravin do jídelníčku

Na úvodní příspěvek naváže workshop, zaměřený na praktické nástroje pro lepší zvládání komunikace v situacích, kdy jsou rodiče konfrontováni se závažnou diagnózou svého dítěte, s prognostickou nejistotou, zhoršováním zdravotního stavu, náročnou dlouhodobou péčí, případně s anticipovanou ztrátou.

Cílem workshopu je představení možností podpory, kterou může pracovník rané péče nabídnout zdravým sourozencům, podrobnému představení možností další odborné i každodenní podpory zdravých sourozenců a rozboru účastníky vybraných konkrétních téma která do každodenního zdravých sourozenců patří (např. vhodný způsob předávání informací o problémech sourozence, možnosti posilování sourozeneckého vztahu, způsoby práce s negativními emocemi vůči bratrovi/sestře. Řešení konkrétních témat a otázek účastníků.

Základním nástrojem sociální a poradenské práce s rodinou je rozhovor. Ten může probíhat v terénu, v domově rodiny, v kanceláři, či u jiných institucí.
Bez ohledu na prostředí, ve kterém probíhá, je však důležité, aby byl efektivní, tedy napomáhající realizaci změn, na kterých s rodinou pracujeme.
Pracovníci rané péče (nejen mediátoři), kteří se ve své každodenní praxi setkávají s rodinami v náročných životních situacích, mohou užitečným způsobem využívat celou řadu různých mediačních technik a strategií, a tím rozšiřovat svou každodenní výbavu v pomoci a podpoře potřebným rodinám. V rámci workshopu budou představeny vhodné techniky a různé postupy komunikační, procesní i grafické.

V posledních letech se na trh ve velké míře dostávají různé neurovývojové přístupy. Tento trend se dotýká i rané péče. Protože pracujeme s dětmi s ohroženým vývojem nebo již s postižením, tak je potřeba znát vývoj dítěte z neurovývojojvého pohledu. Můžeme pak rodinám na základě dostatečných erudovaných informací nabídnout vhodné odborníky či konkrétní aktivity. V návaznosti na znalostech neurovývoje dítěte můžeme monitorovat vývoj jeho CNS a případně včas doporučit lékařské vyšetření, ale zároveň můžeme preventivně doporučit aktivity vhodné k podpoře dozrávání CNS. A protože jsme raná péče a vstupujeme do celého rodinného systému, můžeme tak činit v souladu s celým rodinným systémem (tzn. Že nezatěžujeme rodinu dalšími terapiemi, ale snažíme se cílené aktivity vpasovat do denních rutin, snažíme se předávat rodinám vědomé hraní na základě poznatků z neurovývojových přístupů.
• Přehled neurovývojových přístupů
• Jak je může využívat poradkyně rané péče.
• Jak můžeme poznat u dítěte do 1 roka odchylky od typického neurovývoje bez známé etiologie.
• Tipy na základní aktivity pro podporu správného vývoje v rámci neurovývojových přístupů.

Workshop se věnuje tématu náhlého úmrtí v rodině a podpoře pečujících osob v akutní fázi ztráty. Zaměříme se na to, jak pracovníci rané péče mohou citlivě a bezpečně doprovázet rodinu v krizové situaci. Představíme přístupy a nástroje, které mohou pomoci zvládnout první momenty po ztrátě blízkého. Specificky se budeme věnovat pozůstalým dětem, co (ne)říkat a jak být oporou.

Terapeutické krmení je specializovaný přístup k podávání jídla a tekutin dětem a dospělým, kteří mají potíže s příjmem potravy ústy. Tyto potíže mohu být způsobeny různými zdravotními stavy např.: neurologické potíže, vývojové vady, respirační a gastrointestinální problémy, poruchy příjmu potravy. Cílem je zajištění adekvátní výživy a hydratace, zlepšení bezpečnosti a efektivity krmení, podpora rozvoje orálně – motorických dovedností, snížení rizik aspirací, zlepšení kvality života dětí a jejich rodin.
K metodám terapeutického krmení řadíme úpravu konzistence stravy, změny polohy při krmení, použití speciálních pomůcek, stimulace orálně motorických dovedností, behaviorání technicky (posilování pozitivních strategií při příjmu potravy), zavedení entrální a parentální výživu. Indikací pro terapeutické krmení je dysfagie (obtíže s polykáním), odmítání jídla nebo vybíravost, pomalý nebo nedostatečný příjem potravy, ztráta hmotnosti nebo neprospívání, aspirace nebo opakované respirační infekce v souvislosti s krmením. Tento druh terapie si klade za cíl udělat z jídla příjemný čas pro dítě a jeho rodinu. Vyškolený terapeut se zaměřuje na potíže dítěte s jídlem, ať už jde o extrémní vybíravost, pokud jde o jídlo, nebo fyzická omezení, jako jsou potíže se žvýkáním a polykáním. Na terapeutickém krmení se podílí logoped, ergoterapeut, nutriční terapeut, lékař, fyzioterapeut, psycholog.

V příspěvku se budeme bavit o tématech vývoje řeči prostřednictvím příjmu potravy:
• Jak mohu podpořit vývoj řeči v souvislosti s technikou příjmu potravy
• Vliv textury stravy na pohyby jazyka, čelisti, zlepšení orální motoriky
• Techniky příjmu potravy lžičkou, pití z hrnku, pítka, slánky
• Vliv senzoriky na příjem potravy v souvislosti s typy postižení (DMO, PAS)
• Rady při zavádění nových potravin do jídelníčku